DĚDICTVÍ, ANEB CO VŠECHNO TO OBNÁŠÍ (Budu dědit. A co teď?)

mm

Pokud nastalo pro Vás smutné období, kdy vás opustil někdo blízký, je to mnohdy spjato s hromadou vyřizování a papírování. Jednou z nutných formalit je také vypořádání dědictví. Proto se vám pokusíme celý tento proces přiblížit. A proč na webu realitní společnosti? Protože většina dědických řízení zahrnuje právě nemovitost.

V rámci procesu dědictví se nejčastěji setkáte s pojmem zůstavitel, označením zesnulé osoby. Dědictví neboli pozůstalost, je veškeré jmění zůstavitele (majetek i dluhy). Dědicem je pak osoba, která dědí.

Rozeznáváme dva druhy dědictví

Prvním druhem je ten, kdy dědíte ze zákona. Zde vám jistě přijdou na mysl otázky. Kdo bude dědit a jakým podílem? Kdo z dědiců je první na řadě? Odpovědi naleznete níže.
Druhým případem je pak dědictví dle závěti zůstavitele (dědictví je rozděleno na základě dědické smlouvy nebo závěti zesnulého).

Dědictví ze zákona, do jaké dědické třídy patřím? Dědicové se podle Nového Občanského zákoníku rozdělují do šesti tříd podle příbuzenské náležitosti. V nárokování dědictví se postupuje posloupně, tedy od 1. třídy po 6. třídu.

  • První třída dědiců jsou manžel/manželka a děti, kteří dědí rovným dílem. Děti, jež jsou prokazatelnými potomky zůstavitele, jsou neopominutelnými dědici. Nemusí být tedy zahrnuty do závěti, a přesto mají na dědictví zákonný nárok. V případě, že nedědí potomci, dědí děti potomků. Pokud nemá zůstavitel děti, řídí se dědictví podle druhé třídy.
  • Druhou třídu dědiců tvoří manžel/manželka, rodiče zůstavitele, nebo také osoba, která se zůstavitelem sdílela společnou domácnost alespoň jeden rok až do okamžiku úmrtí. Pokud partner zůstavitele není jeho manželem či manželkou, nemůže být jediným dědicem a zařadí se tak do třetí dědické třídy.
  • Do třetí třídy dědiců spadají sourozenci zůstavitele, případně osoba, která žila se zůstavitelem v jedné domácnosti v okamžiku úmrtí alespoň jeden rok.
  • Čtvrtá třída dědiců zahrnuje prarodiče zůstavitele, kteří dědí rovným dílem.
  • V páté třídě dědiců jsou praprarodiče zůstavitele. Polovina dědictví náleží prarodičům z matčiny strany a druhá polovina prarodičům z otcovy strany. Pokud jeden z nich nežije, připadá jeho díl partnerovi. Pokud nedědí ani jeden praprarodič z některé strany, připadne jejich díl druhé dvojici praprarodičů.
  • Šestou třídu dědiců tvoří děti sourozenců, případně vnuci a děti prarodičů zůstavitele, tedy strýcové a tety.

Pokud neexistuje žádný dědic spadající do některé z uvedených tříd, připadne dědictví státu.

Jak to celé proběhne?

V rámci většiny dědických řízení přijde řada také na nemovitosti, proto je dobré vědět jak celý proces probíhá.

Do dědického řízení se zapojuje notář/notářka, který je osloven soudem pro vypořádání dědictví. Notář nejdříve zjistí okruh dědiců a ti jsou následně obesláni k jednání v jeho kanceláři.

Jakmile je dán okruh dědiců, notář začne zjišťovat movité i nemovité věci zůstavitele. Po zajištění veškerých listů vlastnictví jednotlivých nemovitostí, osloví notář soudního znalce. Soudní znalec ocení veškeré nemovitosti a tím vznikne hodnota dědictví jako takového. Tento proces může trvat od několika týdnů do několika let.

Co se děje s nemovitostmi v době oceňování a zjišťování hodnoty majetku?

Důležité je vědět, že dědíte okamžikem úmrtí zůstavitele, nikoliv ukončením dědického řízení. Znamená to, že nemovitosti nabýváte zpětně ode dne úmrtí. Může nastat situace, kdy je potřeba například platit některé poplatky vztahující se k nemovitosti, jako je hypoteční úvěr na nemovitost, která je předmětem dědictví. Nelze opomenout také placení záloh na energie, či nájem, neboť žádná z institucí nečeká na ukončení dědického řízení.

Co když nemůžeme hypoteční úvěr po zůstaviteli splácet?

Může nastat situace, že se dědicové nedohodnou na tom, kdo bude úvěr splácet, např. z důvodu nedostatku financí. Mohou se tedy dohodnout na prodeji nemovitosti, z čehož by se stávající úvěr umořil a případný rozdíl by si dědicové rovným dílem rozdělili. V případě, že k dohodě mezi dědici nedojde a nesplácí se závazky spojené s nemovitostí, může časem dojít až k insolvenci či nařízení dražby k uspokojení pohledávek po zůstaviteli.

Dědicem je nezletilé dítě, je to problém?

V tomto případě je potřeba určit nezletilému opatrovníka, který však nemusí být jedním z účastníků dědického řízení. Opatrovník tedy nesmí být ve střetu zájmů s nezletilým. Za nezletilého vše schvaluje opatrovnický soud.

Budu platit dědickou daň, nebo daň z příjmu?

Dědická daň byla v roce 2014 zrušena a převedena na daň z příjmu. Dobrou zprávou je, že nemovitosti a veškeré příjmy nabývané dědictvím jsou osvobozeny od placení daně z příjmu. Předmět dědictví není potřeba zahrnovat do Přiznání k dani z příjmu, nemáte tedy žádné povinnosti vůči finančnímu úřadu. Pokud však nemovitost prodáte do 5 let od nabytí, jste povinni platit daň z příjmu. Daň z příjmu v případě prodeje se nevztahuje také v případě, že jste v nemovitosti měli alespoň dva roky trvalé bydliště.

Můžu dědictví odmítnout?

Pokud máte pochybnosti, zda pro vás bude dědictví přínosné, nebo už teď víte, že jsou předmětem dědictví převážně dluhy, můžete dědictví odmítnout. Odmítnutí musí být adresováno soudu a musí proběhnout do měsíce od oznámení práva dědictví odmítnout, které vám zašle soud.

Kdo bude platit výdaje notáři?

Odměna notáře za jeho úkony spojené s dědictvím je dána tabulkově. Zpravidla se dělí rovným dílem mezi dědice.

 

Doufáme, že vám tento článek pomohl odpovědět na nejčastěji kladené otázky ohledně dědictví.

Pokud se nacházíte v průběhu dědického řízení, přejeme vám, aby probíhalo bez větších komplikací.

 

Bc. Eliška Volánková