Nedávno jsme se bavili s kolegou, zda ke každé nemovitosti dávat manuál užívání. Jelikož stavíme malé developerské projekty, kdy dochází ke kompletní rekonstrukci starých budov a následně prodávaných jednotek, nabízí se otázka, zda nový majitelé bytových jednotek ví nebo alespoň tuší, jak správně užívat bytovou jednotku, aby měla včetně všeho příslušenství co nejdelší životnost.
Řeknete si, vždyť každý někdy někde bydlel, od útlého dětství, přes pubertu, bydlení na kolejích, v pronájmu nebo ve vlastní nemovitosti.
Bohužel naše zkušenost s prodanými byty je trošku jiná. Největším problémem jednoznačně jsou problémy s vlhkostí a plísněmi. Říkáte si, jak je to možné, kdybychom měli správně udělanou izolaci v bytech, plíseň nemá šanci, že?
Věděli jste ale, že pokud bydlíte v jakémkoliv bytovém domě (panel nebo cihla nezáleží) měli byste alespoň jednou denně pořádně vyvětrat? To je přece jasné, ne? Řekne mi většina lidí.
Dejme si příklad: Byt o dispozici 1+kk, 35m2, plastová okna, zateplená fasáda, panelový dům . V bytě bydlí mladý pár. Slečna ráda vaří a peče, v koupelně nemají okno, jen větráček, ten moc nepoužívají. Slečna partnerovi ráda vaří teplé večeře a obden pere. Když je zima, suší prádlo v chodbě bytu.
Už tomu rozumíte? Byt, pokud je dobře izolovaný zateplením, novými okny se stává hermeticky uzavřenou buňkou jako třeba igelitový pytlík. Když nadýcháte do igelitového pytlíku a teplý, vlhký vzduch nemá kam odcházet, co se stane? Pytlík se z vnitřní strany orosí. Když nebude mít pára kudy odcházet, začne se tvořit plíseň. Pokud máte doma na oknem spoustu kytek, nebo máte třeba akvárium či terárium, často perete, vaříte, sprchujete se nebo koupete ve vaně, nestačí otevřít do chodby. Je třeba otevřít dokořán okna, každý den, aspoň na 5minut, ideálně 10. I když je venku zima.
Obytné prostory jsou neustále zatěžovány vlhkostí. Vlhkost vzniká:
Z následující tabulky je zřejmý rozsah možného vzniku vlhkosti v prostoru:
člověk
lehká aktivita................................30-60 g/h
středně těžká aktivita..................120-200 g/h
těžká práce....................................200-300 g/h
koupelna
koupel ve vaně..............................cca 700 g/h
sprchovaní.....................................cca 260 g/h
kuchyň
proces vaření a přípravy...............600-1500 g/h
v denním průměru........................100 g/h
rostiliny
pokojové květiny, např. fialky....................5-10 g/h
rostliny v květináči, např kapradí..............7-15 g/h
středně velký gumovník.............................10-20 g/h
vodní rostliny, např. leknín.........................6-8 g/h
volná vodní plocha......................................cca 40 g/m2/h
mladé stromky (2-3 m)................................2-4 kg/h
vzrostlé stromy (25 m).................................2-3 kg/m3/h
prádlo (buben 4,5 kg)
ždímané............................................50-200 g/h
mokré................................................100-500 g/h
Na podkladě údajů Německého statistického spolkového úřadu byla zjištěna "střední zátěž vlhkostí" v bytech, klasifikovaná v rozdílných skupinách domácnosti.
denní zátěž vlhkostí:
0) bez dětná....................8 litrů/den
1) 1 dítě...........................12 litrů/den
2) 2 děti...........................14 litrů/den
3) více než 2 děti...........15 litrů/den
Zátěž vlhkostí vede podle určitých fyzikálních zákonitostí ke tvorbě kondenzátu (orosení).
(čerpáno z url://http://www.enviweb.cz/81050)
Pokud plíseň vznikne, nemusí být nutně pozdě k řešení problému. Je třeba vzít vzorek plísně a setřít např. špachtlí vzorek. Poté je vidět, zda je plíseň pouze povrchová nebo je i uvnitř zdi nebo sádrokartonu. V případě, že se jedná o povrchovou plíseň, mělo by dostačovat ošetřit plíseň prostředkem proti plísním a začít větrat pravidelně.
Další tip jak předejít a bojovat s plísní jsem nalezla na stránkách www.denik.cz.
„Častěji a intenzivně větrejte. Nejvlhčí místností v bytě je koupelna a toaleta. I zde je nutné dobře větrat. Běžně by měly být dveře zavřené, aby se omezil průnik vlhka do zbytku bytu.
V kuchyni nenechávejte stát vodu ve dřezu, hrncích či rychlovarné konvici. Vždy ji vylévejte. V zimě dobře topte, ale i větrejte. Pokud je to možné, nesušte v bytě prádlo. Když nemáte jinou možnost, sušte jej v koupelně a tu větrejte ventilátorem či světlíkem a zavírejte.
Průběžně kontrolujte šatník, zda nenapadá plíseň oděv, či zda zde necítíte zatuchlinu. V zimě pozor na obuv od sněhu – oklepáním a otřením bot ničemu neublížíte. Naopak se ještě zbavíte soli, která obuv ničí.
Na pomoc si můžete pořídit také pasivní či aktivní odvlhčovač. Pasivní přístroje mají záchytnou nádobu a zásobník na jakousi kapsli. Ta na sebe váže vodu, která pak odkapává do zásobníku. Spotřeba kapslí závisí na vlhkosti. Při našem testu odvlhčovače Ceresit vydržela náplň asi měsíc (přístroj s jednou náplní pořídíte zhruba za 260 Kč). Za tuto dobu klesla v místnosti o rozloze 22 metrů vlhkost vzduchu zhruba o dvanáct procent. Pak se pokles zpomalil. Nevýhodu představuje nutnost hlídat stav hladiny zachycené vody v zásobníku, aby se včas vylévala.
Zařízení funguje podobně jako lednice a spotřebou elektrické energie je taktéž srovnatelné. Odvlhčovač nasává vzduch, který přemrazuje, a tak z něj dostává vodu. Led se pak rozpouští do zásobníku. Po jeho naplnění dojde k vypnutí přístroje a uživatel je světelnou a zvukovou výstrahou upozorněn na nutnost vylít zásobník.
Výhodou je, že zařízení zároveň pracuje jako čistička vzduchu. Pro boj s vlhkem je však důležitější, že jde o výrazně účinnějšího pomocníka. Při vlhkosti okolo sedmdesáti procent totiž dokázal aktivní odvlhčovač za čtyři hodiny nachytat tři litry vody. Za den zvládnul více než pasivní zařízení za měsíc.
Zdroj: https://www.denik.cz/bydleni/vlhkost-v-byte-kdyz-vetrani-nepomaha-20101028.html
Co z tohoto článku vyplývá? Že začneme past uživatelský manual při převzetí nemovitosti a zároveň vám budeme články přinášet tipy a rady, jak se správně starat o svoji nemovitost, které by se vám mohly hodit. Zkušenostmi se učíme I my. Protože na Vašem bydlení záleží…..
Bc. Eliška Volánková
ELVO PROPERTY, a.s.